Po čtyřroční pauze přichází Avril Lavigne zpět - a jak: s novým albem v zavazadle, hudba se liší od předchozích alb a tento rok je 26-iletá kanaďanka na turné. V exkluzivním rozhovoru mluví zpěvačka o její hudební změně, práci s ex-manželem Deryckem Whibleym a odhaluje, proč během koncertu v Clevelandu ztratila nervy.
Zatímco tvoje první alba jsou velmi pop-rockové, na Goodbye Lullaby ukazuješ svoji emocionální stránku. Co je důvodem té změny?
Album je důsledkem posledních let ve kterých jsem toho hodně prožila. Chtěla jsem se ukázat z jiného úhlu. Samozřejmě jsem se také vyvinula hudebně, všechny písně nejsou tak kýčovité - jako "What the Hell" a "Smile". Je to opravdu cool dska na které jsem mohla naplnit sama sebe.
Nicméně, ve většině písní zpíváš o těžkých časech, ze kterých člověk vyjde silnější. Jsou to tvoje osobní zážitky?
Myslím, že každý má takové zážitky. Každý už někdy někoho opustil, někoho ztratil nebo zažil podobné věci. Jak se s nimi vypořádat, je na každém z nás.
Některé písně byly produkovány tvým ex-manželem, Deryckem Whibleym. Kdo přišel s nápadem spolupráce?
Nikdy jsme neztratili kontakt. Já dělám hudbu, on dělá hudbu. Proč bychom něco nemohli udělat společně?
A jaká byla vaše spolupráce?
Absolutně bez problémů: Deryck je úžasný přítel a skvělý hudebník. Nemáme spolu žádný problém a je velká zábava s ním pracovat.
"Nikomu se nepřizpůsobím"
Co na tvé nové album říkají fanoušci?
Zatím jsem neslyšela nic špatného, spíše naopak, moji fanoušci si myslí, že je to skvělá deska, i když je to něco jiného než dřívější věci. Jsem pořád sama sebou a myslím, že to lidé vidí.
Co mohou očekávat od tvého Evropského urné, ukážeš se také tak emocionálně?
Chci prostě dát svým fanouškům skvělou show a rockovat v Evropě. V září jsem také v Německu. Pak se moji fanoušci mohou přesvědčit, že jsem pořád ta samá Avril. Budeme spolu řádit.
Nedávno jsi hrála malý koncert po baseballové hře, kde jsi měla nějaký problém s diváky. Co se přesně stalo?
Byla jsem na pódiu a najednou přestal fungovat mikrofon. Byly tam nějaké technické problémy. Diváci začali být naštvaní, nadávali mi a bučeli. Nesmířila jsem se s tím a vypustila jsem slovo "fuck" a "fuck you" - no a co? Jsem pořád punk-rockerka a žiju na pódiu.
V novinách psali, že tenhle způsob nebyl vhodný pro rodiny s dětmi. Řekla bys, že tvoje hudba a vystoupemí není tak úplně vhodné pro děti?
To je část mé show. Řádím na pódiu a považuji za normální, že se někdy takto chovám. Moji fanoušci to ví a rozumějí tomu. Jestli se s tím někdo nemůže vypořádat, není to můj problém. Neměli by každé slovo brát tak vážně.
Dovedeš si představit mít děti?
Jasně, proč ne? Ale právě teď o tom nepřemýšlím.
Punk-rock v minulosti, emoce na novém albu - jakou cestou půjdeš v budoucnosti?
Punk-rock v minulosti, emoce na novém albu - jakou cestou půjdeš v budoucnosti?
Myslíte jaké bude moje příští album? Nevím to jistě. Prostě naplním sama sebe. Jak to bude vypadat nevím. Ale jedna věc je jistá: nikomu se nepřizpůsobím.
